Nejdůležitější úkoly se týkají Hrabačova, a to odpadového hospodářství, nové zázemí Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (HZS LK) a bývalý Cedron. Poslední úkol je nejsložitější, protože bez spolupráce majitele se nic nezdaří. Pokud jde o zázemí HZS LK, zde je to na dobré cestě, kde se rýsují minimálně dvě další cesty, kde je umístit, přičemž se opustilo umístění na „náměstí“ v Hrabačově. Obě varianty pochopitelně záleží na vlastnících nemovitostí, samozřejmě i na penězích, ale myslím, že se můžeme dohodnout.

Odpadové hospodářství v Hrabačově minulé vedení města spustilo v první polovině roku 2017, je tedy poměrně daleko. Přesto se nám podařilo pozastavit projekt a hledáme nová umístění. Máme vytipovány dvě lokality, opět to znamená projednání se spoluvlastníky, přičemž jeden z nich je stát (státní instituce), což znamená trošku delší projednávání. V Hrabačově se zatím nic neprojektuje, svazek obcí Jilemnicko na můj návrh pozastavil projektování (přesněji ani ho nezadal). Rozhodně není třeba v zastupitelstvu přijímat nezákonná usnesení, která by stejně nešla splnit.

Dalším úkolem týkajícím se Jilemnice je nepochybně koupaliště. V listopadu došlo k představení studie využití koupací plochy, na další fáze jsou již vyčleněny peníze v rozpočtu, pokud se setká studie s vesměs kladnou odezvou. I zde jde, jak říká klasik, o peníze až v poslední řadě. Prokázalo se, že to lze skutečně udělat významně levněji, jde nám o to, zda se tato verze setká s příznivým ohlasem u našich občanů.

Rok 2019 přinesl další kulatá výročí. Připomínali jsme si 80 let od událostí, jež vedly k uzavření vysokých škol nacisty, tedy Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva. Shodou okolností se po 50 letech od těchto událostí odehrála vzpomínka, která přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu a k jejímu brutální potlačení. Následně vznikaly stávkové výbory na vysokých školách a při divadlech, čímž se odstartovala sametová (něžná) revoluce, kde mnoho z nás bylo přímými účastníky. Po třiceti letech tu sice máme demokracii, ale neznamená to anarchii a boj proti všemu a všem. Demokracii však musíme bránit stále, to je nekonečný boj. Vždy se totiž najdou takoví, kteří ji chtějí zneužít k vlastním zájmům či k prosazení metod, jež vedou k omezení svobody, a to vše v „zájmu a blaha“ ostatních.

A je to tady, opět uplynul rok. Vánoce jsou přede dveřmi, některé z nás si dávají vysokou laťku, že je třeba vše co nejpečlivěji uklidit, nakoupit super dárky, hodně uvařit, usmažit a hlavně napéci. Toto vše patří určitě k vánočním povinnostem a zvyklostem. Ale je to i čas, kdy se setkáváme více se svými blízkými a dalšími, kdy si různě přejeme. Může to tedy být čas, kdy si přeneseně uděláme pořádek ve vztazích nejen doma, ale i v dalších mezilidských vztazích a i ve své vlastní mysli. Je to čas, kdy můžeme otupit hroty, zmenšit barikády či zasypat příkopy, které nám mohly vzniknout. Přeji Vám i nám všem, aby k tomuto došlo.

Prosinec nám každoročně přinese zvláštní (veselejší) náladu. Na tradičním jarmarku se nám ji pokusí vystupující, trhovci i závěrečný ohňostroj vylepšit. Navštíví nás dokonce jedno celostátní médium, takže bychom mohli dobrou náladu šířit i do celé republiky. Mějme skvělou náladu po celý rok 2020, zvolněme tempo, nespěchejme a užívejme si života.

Kdyby se náhodou přihodily špatné věci, rychle je překonejme, mysleme pozitivně a do budoucnosti. Ať se nám všem daří v novém roce 2020.