Měsíční archiv: Srpen 2012

Italský baseballový týden U18 – jak to viděl Vladimír Richter

Díky skvělé diplomatické práci ČBA, a to zejména Lucie Čubíkové, se zástupce rozhodčích z České republiky mohl zúčastnit juniorského baseballového týdne. Nabídka rozhodování na tomto turnaji byla nabídnuta rozhodčím s licencí IBAF nebo CEB. Měl jsem tu čest se zastupovat české rozhodčí na tomto turnaji.

Turnaje se účastnily týmy pořadatelské Itálie, USA, Kanady a České republiky. Pro rozhodčí nebylo sděleno předem příliš informací, resp. i přes snahu Lucie jsme informace dostaly kusé bez případných kontaktů.

Turnaj začínal ve čtvrtek pozdě odpoledne, proto jsem volil cestu den předem s tím, že se zúčastním technického mítinku. Předem byla italská strana dotazována, kde má být rozhodčí ubytován, kdy se koná technický mítink, kdo je kontaktní osoba s tím, aby se se mnou spojili. Jediné, co jsme se dozvěděli, je místo ubytování.

Po mírných peripetiích (lehkém bloudění, zřejmě je lepší jezdit podle navigace) jsem dorazil do hotelu, kde jsem měl být ubytován. Bohužel v danou chvíli tam nebyl nikdo, kdo by byl schopen hovořit anglicky, potřeboval jsem se dostat na hřiště. Inu, začátek dobrý. Na hřiště jsem dorazil (našel jsem ho podle světel). Hrál se tam přípravný zápas turnaje. Pokusil jsem se najít někoho, kdo by mi byl schopen něco říci k organizaci turnaje, kdy a kde je technický mítink. První problém byl najít někoho mluvícího anglicky. I to se nakonec podařilo, problém však byl, že mnoho o organizaci nevěděl. Sdělil mi však, že druhý den mám rozhodovat dva zápasy, ale že vše zjistím od koordinátora rozhodčích, že mu sdělí kontakty na mne… Později dorazil ještě jeden z třinácti italských rozhodčích (a jak jsem později zjistil, jeden ze tří, co rozuměli anglicky), ten mi řekl, že o mne nikdo vůbec neví, že si myslí, že nic nepískám. Třetí (a na závěr správná informace) byla, že mám druhý den zápas Itálie Kanada na první metě. Informace k ubytování a stravování však nikdo neznal.

Po těchto „informacích“ a po skončení přípravného zápasu Česká republika USA jsem se odjel ubytovat na hotel. Tady jsem trochu narazil, protože na hotelu o mne vůbec nevěděli. Ještěže noční recepční hovořil anglicky, tak se to podařilo vyřešit a ubytovat se.

Zápasy na turnaji se měly rozhodovat v systému čtyř rozhodčích, italští rozhodčí až na tři výjimky s tím neměli žádné zkušenosti. Dorozumívat jsme se museli posunky s ohledem na jejich schopnosti mluvit anglicky a s ohledem na mé schopnosti mluvit italsky. Vysvětlili jsme si však všechny podstatné prvky mechaniky čtyř rozhodčích, ostatně měli k tomu manuál IBAF (ale bohužel pro ně v angličtině). Při zápasech se pak mechanika řešila „na místě“ s tím, že se nestala žádná závažná chyba v mechanice. To bylo moc dobře, protože zápasy byly velmi zajímavé, hráči i kouči totiž turnaj brali jako dobrou průpravu před mistrovstvím světa juniorů (Soul, Jižní Korea), kam po turnaji odlétali.

Z dalších zápasů jsem měl příležitost rozhodovat Itálie USA na domácí metě, zápas USA Česká republika (o třetí místo) na domácí metě. Nominaci jsem dostal i na finálový zápas Itálie Kanada na třetí metu bezprostředně po zápase o třetí místo (a měl se rozhodovat v systému šesti rozhodčích). Finálový zápas se však nekonal z důvodu deště. Zápasy jsou zaznamenány a je možné si prohlédnout play by play zde.

Na turnaji (s ohledem na počet týmů – čtyři) se mělo hrát osm zápasů. Nominováno na zápasy /i se mnou/ bylo čtrnáct rozhodčích, nominaci jsem měl „v průměru“ na každý den jeden zápas. Organizace turnaje se zdála typicky italská, vše se řešilo za pochodu, ale přesto jsem z turnaje měl velmi dobrý pocit. Trochu vázla komunikace mezi rozhodčími, resp. předávání nominací, i doprava rozhodčích na hřiště byla trochu nesourodá (kdybych nepřijel autem, tak bych asi měl velký problém). A pochopitelně komunikace v angličtině též vázla, pro mne bylo překvapením, že mohou být na mezinárodním turnaji nominováni na zápas rozhodčí, kteří nejsou schopni hovořit anglicky. Mohu-li srovnat s úrovní pořádání turnajů v České republice a v Itálii, je zřejmé, že italská strana s turnaji neměla mnoho zkušeností a že do téměř bezchybná organizace našich turnajů mají ještě co dohánět. Turnaj byl velmi zajímavou zkušeností pro mne jako rozhodčího, potěšilo mne, že jsem měl možnost rozhodovat rozhodující zápasy turnaje a i přes nedokonalosti se rád zúčastním podobných turnajů znovu.

Fotografie měla dodat italská strana, dosud žádné fotografie nedorazily…

Článek byl zveřejněn na na www.umpires.cz