Tag Archives: svoboda

Nezákonné rozhodnutí rady města Jilemnice?

Dne 26.8.2015 přijala rada města na návrh člena rady Pavla Otta dvě usnesení, která jsou pravděpodobně v rozporu se zákonem. Usnesení byla přijata jednomyslně (omluven byl místostarosta Votoček). Proto jsem podal podnět k přezkoumání zákonnosti a zjednání nápravy na Ministerstvo vnitra (viz níže)

Starostka Jana Čechová si totiž tímto usnesením přivlastnila nezákonnou pravomoc odměňovat jednotlivé zaměstnance úřadu. Odměňování jednotlivých zaměstnanců (a vedoucích pracovníků) úřadu přísluší výlučně tajemníkovi. Předcházející vedení města nikdy nezasahovala do výlučných kompetencí jednotlivých zaměstnanců úřadu.

Není možné přehlížet nekompetentnost a nezákonnost rozhodnutí rady města. I nadále budeme sledovat všechna rozhodnutí rady města a konání jednotlivých členů rady města i zastupitelstva, aby kroky jimi činěné byly v souladu se zákony České republiky.

 

                                                                                              Ministerstvo vnitra

                                                                                              Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha

 

Návrh na zjednání nápravy

 

Jsem členem zastupitelstva města Jilemnice, kterému dle § 99 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění (dále jen „Zákon“) odpovídá rada města Jilemnice (dále jen „RM“) ze své činnosti.

Dne 26.8.2015 schválila RM dvě usnesení, která jsou dle mého názoru v rozporu se Zákonem.

Jedná se o usnesení č. 201/15 a 202/15 v tomto znění:

201/15 RM ukládá tajemníkovi MěÚ doplnit v rámci Vnitřní směrnice č. 7/2013 – Systém hodnocení zaměstnanců na Městském úřadě v Jilemnici článek 2 – Harmonogram hodnocení dle přiloženého návrhu. /Faistauer, 1. 9. 2015/

202/15 RM ukládá tajemníkovi MěÚ zapracovat v rámci Vnitřní směrnice č. 4/2013 – Vnitřní platový předpis, téma pružného odměňování zaměstnanců za splnění mimořádného pracovního úkolu včetně finančního limitu a procesního postupu dle přiloženého návrhu. /Faistauer, 1. 9. 2015/

Dále přikládám přílohy, na něž je odkazováno.

Rozpor se Zákonem spatřuji v § 110 odst. 4 písm. c) a d) Zákona.

RM sice formálně uložila tajemníkovi úkoly v souladu s § 110 odst. 4 písm. b) Zákona, ale nepřípustně však omezuje jeho pravomoc danou mu výše citovanými zákonnými ustanoveními.

RM sice může zadat tajemníkovi úkol vydat vnitřní směrnice, avšak nemůže z pozice jí dané politické moci zasahovat do jejího obsahu, neboť pravomoc je až na výjimky dána výlučně do pravomoci tajemníka dle § 110 odst. 4 písm. e) Zákona.

Starosta města nemůže zasahovat do hodnocení a odměňování zaměstnanců, neboť se jedná o výlučnou pravomoc tajemníka danou mu ustanovením § 110 odst. 4 písm. c) a d) Zákona.

RM tímto usnesením vytváří též na tajemníka nepřiměřený politický tlak, který je též v rozporu s principy Zákona.

Proto Vás v souladu s § 124 odst. 1 Zákona žádám, abyste po posouzení této záležitosti vyzvali RM ke zjednání nápravy.

 

V Jilemnici dne 31.8.2015                                         Mgr. Vladimír Richter

                                                                                  Člen zastupitelstva města Jilemnice

 

Projev zastupitele Jiřího Kalenského (zvoleného za ODS) na ustavujícím zastupitelstvu města Jilemnice 5.11.2014

27. října, v předvečer státního svátku, média zveřejnila docela zajímavou zprávu Bezpečnostní informační služby, že kromě jiného nám v České republice narůstá počet agentů z východních zemí, konkrétně z Ruska a z Číny. Ten počet se více než ztrojnásobil. Ta zpráva zapadla možná do šuplíku, možná ji někdo hodil do skartovačky. Zapadla také v dění, jak nás neblaze reprezentuje pan prezident republiky, aby v zápětí svojí hanlivou mluvou rozehnal myšlenky na to, co kdesi v Číně řekl.

Řada lidí si nechce uvědomit, co zpráva BIS znamená. Ta zpráva znamená, že dochází k tomu, že se v České republice kromě agentů vyskytují akademici, podnikatelé a další lidé, kteří zcela cíleně, precizně ovlivňují naše každodenní chování, jednání a oni vědí přesně, jakým způsobem ovlivňovat českou společnost. A přiznám se, že poslední dva roky na to upozorňuji různé novináře, různé lidi, všímám si toho, bohužel se tak neděje ve společnosti a reakce politiků je nulová. S tím souvisí i otázka veřejného hlasování.

V dějinách, když tak mě pan doktor Luštinec opraví, on je historik, já ne, se poprvé objevilo hlasování před zhruba 2500 lety, a to v antických státech nebo v antických městských státech, abych byl přesný, kde se hlasovalo pompézně, kde publikum čítalo několik tisíc a desítek tisíc. A latiníci všichni jistě ví, co znamená slovo acclamatio (jásavé, hlasité zvolání) či I, exclamatio (já jsem zvolán). Tak běžel čas a v 16. století – 1562, tuším, katolická církev přišla s revoluční změnou a v rámci konkláve zavedla tajnou volbu pomocí papírů. Ta tajná volba se stala na dlouhá století součástí, přijala jí veškerá demokratická společnost a v demokratických zemích volba orgánů probíhá (až na naprosté výjimky) zcela tajně. Pouze v zemích, kde se chopili moci diktátoři, a je jedno, jestli to byly diktátorské země v čele s diktátorem nebo v čele s vedoucí skupinou, třídou, rasou, ať už to byly jakékoliv „-ismy“, tak se zde na oslavu svých velitelů a vůdců, ze strachu a z bázně začalo volit veřejně.

Veřejné hlasování je projevem jisté nedůvěry, jistého strachu a domnívám se, že bychom ve světle těchto událostí měli držet standardní běžné demokratické principy, to znamená, že volby orgánů mají být tajné…

Já rozhodně nebudu souhlasit s tím, aby volba orgánů v našem městě proběhla veřejně a přeji si, aby tato slovíčka si vzali k srdci i mí kolegové a adekvátně se k tomu postavili…